Novinky

15. prosince 2006
Pozor všichni příznivci plemene Parson Russell terier! Panička mé neteře Berrynky vytváří super webové stránečky, kde se budou pěkně na jednom místě kumulit informace o našem plemeni, o nás pejscích jednotlivcích, sportech a vůbec všemožných zajímavostech na téma PRT. Tak neváhejte a omrkněte to a pokud můžete, podpořte Moniku v jejím snažení, jde o dobrou věc. A adresa je tady.

.

9. prosince 2006
Panička oprášila své chabé znalosti německého jazyka a vyrazili jsme do Vídně na vánoční trhy. Kompletně celá rodinka. Ikdyž teda chození po městě není žádná fajnová sportovní disciplína, taky jsem si to tam náramně užil. Obyvatelé Vídně jsou totiž lidé výjimečně přátelsky naladění k pejskům a neustále jsem ze všech stran slyšel, jak jsem krásný, jak jsem bílý, kde kdo si mě hladil a to já moc rád. Jednu paní ze stánku s občerstvením jsem si získal natolik, že neváhala opustit teploučko stánku a prokrmila mě psími pamlsky vlastního pesánka, taky Beníčka.
Tak myslím, že příští rok bych jel do Vídně zase. Jak říká panička, nasát vánoční atmosféru. :-)

.

.

7. prosince 2006
Dnešní trénink flyballu byl super. Dorazili jen tři kousky pesanů, konkrétně moje maličkost, Káča a briard Artuš. A na trénování jsme měli celou hodinu a půl, takže moře času. A bylo vidět, že začínáme smysl flyballu chápat, protože jsme skákali všechny překážky bez odmlouvání, brali míčky ze shootu, paničky nám zvyšovaly nastavení shootu a vymýšlely celkově různé opičárny, abychom běhali rychleji, měli lepší nástup na shoot atd.
A nebyl bych to já, kdybych si zase něco nedělal trochu po svém. První část tréninku jsem nějak ignoroval přivolání a vesele jsem skotačil s míčkem po cvičáku a na závěr tréninku panička pochopila, že za škvareček přiběhnu třeba z druhého konce světa, ale tenisák budu nosit pouze k první překážce. :)

.

.

1. prosince 2006
Ukořistil jsem našemu Matýskovi dudlík a vůbec se nedivím, že ho má prcek tak rád. Nebylo to špatné vzpomenout si na dětská léta, ikdyž já nikdy žádný "dydánek" vlastně neměl. :(

.

30. listopadu 2006
Tak jsme si dnes zase trochu potrápili tělíčka na flyballu. Záměrně říkám tělíčka, páč i panička si zaběhala (když mě naháněla po cvičáku, hecovala apod.). Máme konečně i shoot, s tím jsem se seznámil velmi rychle a nabíhat na něj mi nečiní sebemenší problémy. Ovšem to bych nebyl teriér, abych si vždycky něco neudělal po svém. Bez shootu nosím míček tam i zpět přes všechny čtyři překážky, se shootem mě ani nehne. Když jsem zjistil, že za shootem má teta Míša krabici balonků, tak co bych si chodil pro jeden balonek na shoot, když si můžu za shootem vybrat, že?
Flyballových nadšenců přibylo, včera nás na tréninku bylo pravdu hodně. Za parsony stále pouze já a Kačka. Tak uvidíme, komu to nadšení vydrží i nadále.

.

15. listopadu 2006
Tak mé tažení za letošními coursingovými tituly vesele pokračuje. Stal jsem se slovenským coursingovým vítězem pro rok 2006. Tak uvidíme, jak dopadneme ještě u nás doma, ale jistá naděje by tu byla.

.

7. října 2006
BOMBA!!!! Beník se stal Vítězem plemene sdružení MSC pro rok 2006!!!!

.

1. října 2006
III. Memoriál Danice Kocúrovej, coursing CACT, Bratislava. V sobotu ráno panička naložila Matýska, mou maličkost, tetu Míšu, Kačku a hromadu granulí pro tetu Bíbu a vyrazili jsme směr Bratislava. Panička hned napoprvé a bez bloudění a zase úplně novou cestou našla dostihový areál v Petržalce, kde se už tradičně běhává.
A tentokrát byly celé závody fakt super. Trať byla postavená opravdu mazaně, protože hned při prvním běhu jsem si vesele nadběhl, co to šlo, ale bohužel na opačnou stranu, než šel střapeček. Tak jsem si ho jistil alespoň z dálky a Doug mi štval lumpa přímo do náruče (od komisařů se ozývalo něco o tom, že jsem pěkně vyčůr....). Společnými silami jsme lumpa dostali. Samozřejmě moje drobné "fopa" bylo ohodnoceno nejmenším počtem bodů a já se ocitl na posledním místě.
V druhém kole jsem běžel se setřičkou Ashley a to už bylo úplně o něčem jiném a i rozhodčí to patřičně ohodnotili. Já se z posledního místa vyhoupl na místo druhé a Ashley závod vyhrála. Doug skončil třetí se stejným počtem bodů jako já (o umístění rozhodlo vyšší bodové skore z druhého kola) a Kačenka skončila čtvrtá.
Návštěva Bratislavy se nesla i v duchu nových seznámení. Poznali jsme tři ze čtyř Ashleyních dětí, které nasávaly atmosferu závodů a už se jistě těší, jak si se svým strýčkem příští rok zaběhají.

.

.

23. září 2006
Mistrovství Moravy a Slezska 2006 v Radslavicích u Přerova. Tak dnes jsem si vážně úžasně zaběhal. Teta Barča pořádala další ze svých super akciček a u toho jsem samozřejmě nemohl chybět. Navíc panička měla nějaké pochybné touhy, abych obhájil svůj mistrovský titul z loňského roku. Tak jsem ze sebe vymáčknul maximum a běžel, co mi nožky stačily. Měl jsem koneckonců zdatného soupeře. Dougles Mandylion má vyběhanou licenci a tak mi skvěle nadháněl střapeček. Na dráze jsme se super doplňovali.
Výbornou změnou bylo hodnocení coursingu. Posuzovali dva rozhodčí (dokonce jeden mezinárodní) a jejich výsledky se potom průměrovaly. Výsledné hodnocení bylo daleko objektivnější. Celá akce měla výbornou organizaci, všechno běželo jak na drátkách, žádné prostoje, prostě super. Zaběhala si dokonce i štěňátka na krátké dráze a společně s profi běhy se bylo na co koukat. Sponzoři nachystali krásné ceny nejen pro vítěze, nikdo neodjel s prázdnou.
Co dodat na závěr. Mistrovský titul jsem obhájil a paničku ještě víc potěšilo, že jsem se v silné konkurenci ostatních výborných coursingových profíků umístil jako druhý nejlepší nechrt!!!! To s náma málem seklo, protože to nikdo z nás nečekal. Panička v autě kojila Matýska a páneček tetu Báru moc nevnímal, takže nás vyvolávala dvakrát. :)

.

.

7. září 2006
Návštěva v chovatelské stanici Paleur. Dnes jsem se měl opravdu božsky, ikdyž jsem si to opravdu v první chvíli nemyslel. Páníčci mě vzali na výlet a na návštěvu do chovatelské stanice Paleur. Tam v tuto chvíli mají šest malých štěňátek, potom dvě odrostlejší fenečky, Princeznu a Alenku, dále Gigi, pro kterou jsem měl vždycky slabost a dámu rodu, Galinku. Nejprve to se mnou málem švihlo, když se na mě vyřítila horda malých uštěkaných piraní, ale za chvíli jsem se aklimatizoval a návštěvu si užíval. Se štěňátky jsem se dělil o klacíčky (panička čučela, protože jinak klacíky jsou většinou důvodem k pořádné bitvě), v blízké voliéře jsem chtěl odlovit papoušky a společně jsme všichni hlídali domeček před vetřelci (za patřičného řevu).
Trochu jsem měl strach, aby si panička neodvezla jedno ze štěňátek s sebou, ale naštěstí byl s námi páneček, který na vše dohlížel. :)
¨ Na zpáteční cestě jsme se ještě byli podívat do přírodního skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Ikdyž mi nedovolili odlovit přítomnou veverku, přesto jsem neodešel s prázdnou. Svým šarmem jsem zapůsobil na paní hospodskou, která vykouzlila kousek velmi chutného masíčka. No mňam.

.

27. srpna 2006
Pohár města Litomyšle. Tak nám začíná konec coursingové sezony a závody se hromadí. Tohle byl jeden z mála závodů pořádaných CCC, na které jezdíme. Organizace, která zde vždycky běžela jak na drátkách, měla letos bohužel povážlivé slabiny, počínaje rozvržením kladek na dráze a časovým zpožděním konče.
Původně jsem měl o titul klubového vítěze CCC bojovat s Jackem, ale bohužel si teta Iva popletla datum a přifrčela na závody už v sobotu a v neděli se jí už pochopitelně nechtělo. Ani se nedivím, pěkná dálka. :)
Takže jsem nakonec opět vyhrál, aneb jak říká páneček, utrpěl vítězství. Kačka si dodělala licenci, což je fajn, protože může startovat na mistrovství ČR. A má na to, protože jí to běhá fakt úžasně. Jako parťačka na dráze byla naprosto super.

.

.

18. srpna 2006
Výlet v Moravském krasu. Tak abychom se o víkendu nenudili, když není k mání žádná sportovní akce, vyvezl nás páneček na celodenní výlet do blízkého Moravského krasu. Smůla je, že do jeskyní pejsci nesmí, tak jsme alespoň okukovali turisty kolem. I já si přišel na své, protože jsme potkali pár psíků, kteří byli ochotní se se mnou pozdravit. V Krasu je spousta jeskyní a skulin, které je nutno prozkoumat, takže výlet se mi opravdu moc líbil.
Na závěr jsme se ještě stavili mrknout na rohlednu ve Veselici, kam taky samozřejmě pejsci nesměli, tak se alepsoň rozhlíželi pánečci. Oba se vrátili trochu zelení, protože schody i ochoz veže jsou jen z kovových roštů. :)

.

5. - 12. srpna 2006
Dovolená na Ramzové + coursingový camp Rudná pod Pradědem. S celou smečkou jsme vyrazili na tradiční dovču na Ramzovou. Nebýt protivného deštivého počasí, kdy jsem odmítal chodit ven se i venčit, byla by to naprostá paráda. Panička naplánovala hromadu výletů po okolí a něco jsme i realizovali, ikdyž omezení kočárkem s Matýskem. Trochu jsem v rámci možností potrénoval frisbee a hlavně, na chatě s náma bydlela psí holčička, labradorka Lara. Ráno jsme se tak bouřlivě vítali, že vstávala celá chata. :)
Kousek od Ramzové ve stejném termínu pořádala teta Barča coursingový camp a to jsme si pochopitelně nenechali ujít. První trénink byl zrušený díky počasí, ale ve středu už nás nic zadržet nemohlo. Běhal jsem s Roníkem a basenjikem Anubisem a fakt nám to šlo. Odběháno bylo rychle, ikdyž běhalo na čtyřicet kousků. Viděli jsme spoustu známých tváří, psích i lidských a jednu zbrusu novou. Teta Barča rozšířila Alexovu smečku o štěníka RR Pepého. Kouzelnej drobek, přejeme pevné zdraví a úspěšnou sportovní karieru..

.

.

27. července 2006
Narozeniny. Na kraťoučké dovolené na chaloupce na Vysočině oslavila moje maličkost třetí narozeniny. Dárečků jsem sice moc nedostal, protože moji novou boudičku a vodítko už chvíli používám, ale zato jsem dostal dorty a to hned dva. Jeden přímo pro mě, psí, z pribináčku a piškotka a pak ještě jeden, člověčí, ale o ten se rozdělila moje lidská smečka.
Jinak dovolená byla moc fajn. Prohnal jsem pár koček, vyrochnil se v bahně u rybníčku, vystopoval dva zajíčky (víc mi panička nedovolila) a snažil se neuvařit se teplem.

.

.

15. července 2006
O pohár starosty Otrokovic. Coursingové závody, které se zcela netradičně konaly na dráze v Radslavicích. Konečně jsem měl soupeře, parsona Jacka (Frodo Černý Faun), běhalo se nám super.

.

11. července 2006
Tak paničce došla trpělivost s počasím a vzala tréninky agilty do svých rukou. Ráno jsme si přivstali a od půl sedmé trénovali společně s kamošem Argem na cvičáku. Byla to paráda. Byl jsem tak natěšený, že mě panička musela neustále umravňovat a prý to bylo fakt náročný. Já bych samozřejmě běhal dál, ale během hodiny se udělalo opět vedro a panička pro změnu opět odpadla. Holt musí víc trénovat.

.

.

4. - 10. července 2006
Dovolená na chalupě. A bylo to moc fajn vypadnout z rozpáleného Brna. Na chaloupce jsem oprášil své hlídací reflexy a předpokládám, že se na dvorku i na zahradě několik týdnů neukáže ani chlup z kočky či podobného neřáda.
V lese jsme s paničkou pohledali něco málo hub a já si "zanoroval" v propustku pod silnicí. Líbilo se mi to fakt hodně, panička mě z roury nemohla vytáhnout. Škoda, že už jsme zase doma.

.

17. června 2006
Parsoniada 2006. Tak jsme dnes už podruhé jeli na super akcičku do Českého Brodu. Parsoniáda opět nezklamala, výborně jsme se bavili, jak pejsci, tak pánečci. Letos jsme se mohli bohužel zdržet jen jeden den, Matýsek ještě nemůže stanovat. Ale příští rok si to užijeme určitě celé.
Páneček hodně fotil, tak výsledky jeho práce můžete vidět v galerii a co jsme prováděli a jak jsme se měli, tak o tom více v sekci parsoniady. To abyste mohli závidět. :)

.

.

27. května 2006
Coursingové mistrovství Slovenska v Bratislavě. Na tyhle závody jsme se moc těšili, protože tady nikdy neběhám sám, ale vždycky mám pořádné soupeře. Letos ale bylo všechno jinak. Byl jsem jediný přihlášený parson, takže moji maličkost zařadili do kategorie Mix nechrti. Soupeřem mi byl nakonec pouze briard Artuš, protože přihlášená bulička nepřijela. Druhou kategorií odpoledne byla potom skupina RR.
Ikdyž se odpolední závod smrsknul na pouhých deset běhů, zdrželi jsme v Bratislavě přes čtyři hodiny a to jsme dojeli pár minut před koncem přejímky. Všechno trochu vázlo, ale alespoň počasí bylo fajn. Ale co se mi opravdu velmi líbilo, byl kousek kůžičky ve střapci, který byl ze zajíce den předem staženého. Hůůů, to byla vůně!
Kategrii Mix nechrti jsem vyhrál a můžu se honosit titulem Coursingový mistr Slovenska pro rok 2006.

.

.

20. května 2006
Jednodenní marodek. Tak mě nazvala panička poté, co objevila na mé mužné hrudi obrovské nacuclé klíště. Nejdřív trochu zezelenala, pak z ní vypadlo pár nepublikovatelných frází na adresu výrobců prostředků proti parazitům a pak si začala balit ty hrůzné věcičky, kterýma mě mučí, když mi klíšťata vytahuje. Ale doma to výjimečně proběhnout nemělo, ale venku. No a cestou klíště naštěstí odpadlo samo, čehož si panička nevšimla. To až na zpáteční cestě koukáme, že je v chodbě rozšlapaná krev a ta hnusná věc, co mi sála krev, tam teď leží rozšláplá a bohudík to má za sebou.
Jak byl ten neřád velký, to se koukněte na foto.
Nejhroznější na tom je, že jsem klíště musel chytit v brněnských ulicích, protože za posledních pár dní nikam jinam nechodíme.

.

11. května 2006
Pozor všichni parsonáři, blíží se další ročník Parsoniády!!!!!!! Tak se přihlašte, sbalte pejska, dobrou náladu a hurá do Českého Brodu. Více informací a přihlášky zde. A když budete váhat, mrkněte na fotky z minulého ročníku v naší galerii, jak jsme se měli fajn.

.

5. května 2006
Jupííí, náš dnešní úplně první flyballový trénink!!! Tenhle sport paničku úplně nadchl a mě taky. Flyball stejně jako agility trénujeme společně s Kačkou (Kristyn the Killer z Jeřeně) a docela nás to bere. Chvíli jsme sice protestovali, když nám přetahovací míčky vyměnili za tenisák, ale pak nás to chytlo a začínáme usilovně trénovat. Zatím jen skokovky a hlavně přinést tenisák paničce.

.

.

23. dubna 2006
Jarní pohár - první letošní bodovací coursing v Radslavicích u Přerova. Byla to taková akce hurá, která stejně jako všechny neplánované akce vyšla naprosto fantasticky. To že pojedeme jako náhradníci jsme se dozvěděli v pátek večer a děkujeme tetě Barči, že jsme mohli přijet. Počasí bylo super, teploučko, ale ne na padnutí a náladu nám neodkázalo pokazit vůbec nic. V sobotu na tréninku se porouchala motorka, tak se natahovalo ručně a pomáhal dokonce i páneček, který nás na dráze fotil. Všude plno pejsků, bezva lidiček a známých, bašta pro lidi i pejsky, co víc si přát.
Jsem taky moc rád, že jsem nemusel běhat sám. Přijel totiž i Doug, který si tento víkend doběhal licenci a já mám konečně konkurenci, ale také Jack (Frodo Černý Faun), kterému ke složení licence chybí už jen jeden běh. Takže klukům gratulujeme, protože jim to běhá fakt skvěle a už se těším, jak si spolu zazávodíme.
Protože jsme zatím ještě běžel závod sám, tak jsem dle očekávání vyhrál :), doma jsem rozšířil sbírku o krásný pohár a medaili, ale jak říkám, příště to budu mít mnohem těžší.

.

.

18. dubna 2006
Tak jsem už vdojnásobný strejda. Sestřičce Ashley se narodili 4 krásná štěňátka, dvě holčičky a dva chlapečci. Foto a deník štěňátek a kontakt na paničku v případě zájmů o štěňátko najdete zde.

.

6. dubna 2006
Tak smutná zpráva. Jednoho z mých dětiček srazilo auto. Je to Cedrik, který tak dlouho čekal na nového pánečka. Cedrik je však statečný chlap a srážku přežil. Přejeme brzké uzdravení a co nejméně bolístek.

.

.

28. března 20067
Tak se nám dnes smečka rozrostla o dalšího člena. Mám nového pánečka, jmenuje se Matěj a je o dost menší než já, 49cm, 3250g. Tak hrát mě s ním zatím nenechají, snad až vyroste, budeme spolu řádit. Teď se jen povaluje v postýlce a občas kvikne nebo pláče.

.

27. března 2006
Dnes jsem se dozvěděl, že jsem se stal COURSINGOVÝM VÍTĚZEM 2005!!!! Paráda, panička je natěšená jako hrom a už plánuje závody na letošní rok. A snad budu už mít i konečně víc soupeřů a ne jen brášky Ice, který skončil hned za mnou, na krásném druhém místě a to s minimální ztrátou bodů. Za parsoní slečny je coursingovou vítězkou Anitka, mamča mých posledních synovců. Pěkně se nám to drží v rodině. :)

.

18. března 2006
Dnes v Otrokovicích proběhla speciální benefiční akce pro opuštěné a týrané pejsky. My jsme bohužel nemohli jet, protože panička nějak marodí, ale už víme, jak akce dopadla. Dva pejsci mají ode dneška nový domov a pro pár dalších se nový domov chystá. Ale je to jako kapka v moři a já bych chtěl na vás všechny apelovat. Pokud toužíte po novém pejskovi, rozjeďte se do nejbližšího útulku a vezměte si domů některou opuštěnou dušičku. Bohužel je z čeho vybírat. Někteří jsou stejně praštění, jak já, někteří klidní a důstojní, jiní si s lidmi užili své a potřebují najít víru v člověka, ale všichni si zaslouží další šanci.
Za akci v Otrokovicích je potřeba poděkovat celému organizačnímu týmu a garantům v čele s tetou Barčou, že pejskům umožnili prožít krásný den plný pohybu a lásky. Škoda, že se jich tolik muselo vrátit zpět za mříže útulku.

.

.

19. února 2006
Radslavice - coursingový trénink. Tak dnes ráno panička udělala jednu z mých nejoblíbenějších věcí, totiž přenesla moji psí přepravku do chodby. A to už je jasné, že se někam jede, tak jsem se začal hrozně těšit. A když jsem viděl, že balí košík a postroj a hlavně moje coursingové dečky, to už jsem hopsal dva metry vysoko. Už bylo jasné, že jedeme někam běhat. Před domem na nás čekala kamoška výmarka a společně jsme vyrazili směr Radslavice u Přerova.
Nejdřív fakt nic moc mlhavé počasí se na dráze změnilo v krásný slunečný den, skoro deset stupňů nad nulou, všude snížek, psí kamoši, prostě krásné jarní počasí (jaro měli údajně všichni i v botách). Pejsků tam bylo úctyhodně, teta Barča říkala něco o 72 kouscích, opravdu z čeho vybírat kamarády. Hrozně se mi líbila bulička Ágnes, kvůli které jsem dokonce na chvíli zapomněl kvílet při pohledu na dráhu.
Samotné běhy jsem podle paničky i podle tety zvládl super. Moc jsem si nenadbíhal, přece se nebudu bořit do sněhu, že, když už mi tam jiní prošlapali cestičku. Ikdyž občas jsem se trochu nechal zlákat. A byla to fakt makačka, než jsem se ze snížku vyhrabal ven. Parťáky mi dělaly slečny foteriérka a kokřice, oběma to běželo skvěle.
Kousek od velké dráhy byl připravený ruční naviják pro štěníky a začínající pejsky. Kamarádce Marušce to běhalo super, tak věřím, že jí to vydrží.
Teď si drobně odpočinu a už pomalu přemýšlím kdy a kam vyrazíme příště a už aby to bylo. Nová sezona se blíží a potřebuju přece trénovat.

.

12. února 2006
Na stránkách moravskoslezského coursingu už jsou k podívání pejsci určení k adopci. Jsou to vážně fešáci, tak se podívejte, třeba tam na vás čeká nový kamarád!!
Náš top pejsek je Otík, tak nějak má něco určitě trochu z parsona. :)))

.

.

12. února 2006
Interra Show Brno. Tak přes noc se mi nějakým asi božím zásahem moje nožičky opravily a na dnešní výstavě jsem obdržel hodnocení V1 CAC. To jsou věci, že? Posuzoval pan rozhodčí Bojan Matakovič.
Jinak oba výstavní dny byly super. Všude kolem spousta pejsků a lidí, kterým jsem se líbil, tak si mě hodně lidí hladilo a to já rád. Taky nějaká ta dobrá bašta, co dá na výstavách koupit, prostě jsem si to užil.

.

11. února 2006
MVP Brno. Tak jsem si dnes přidal další barvu stužky do sbírky. Pan rozhodčí Polehňa ohodnotil mé vystoupení na výstavě známkou dobrý a já dostal krásnou zelenou stužku. :)
Dozvěděl jsem se, že mám podsazenou prdýlku, tudíž vadné zadní nožičky a že je to dané geneticky a že už s tím nikdy nic neuděláme. Zajímavá novinka. :))

.

15. ledna 2006

Chcete vědět, jak správně posoudit parsona? Tak si pořádně nastudujte článeček na stránkách mojí maminy, jak se to dělá. Hlavně by to měli vidět naši rozhodčí. :)
.

.

Mrkněte sem.

.

.

14. ledna 2006
1. Hanácká národní výstava psů v Olomouci.
Tak dnes jsme zažili asi nejhorší výstavu v celé mé výstavní karieře. Organizačně to byla naprostá katastrofa, příjezdem na výstavu počínaje, přes minimální prostor kolem pidivýstavních kruhů až po velice zvláštní přístup pana rozhodčího Kubíka k hodnocení našeho plemene.
Ze čtrnácti přihlášených pejsků byl kamarád Dougles Mandylion jediný PRT, který obdržel titul, jinak zbytek až na dva pejsky obdrželi hodnocení VD, včetně mě. Nakonec do kruhu v souboji o BOBa nastoupil Doug sám, takže jeho konečné ohodnocení V1, CAJC, BOB. Velká gratulace, Dougu!!! Na první výstavě a hned tak úspěšný!!!
Tak jsme zůstali s Dougem i na závěrečné soutěže, kde se Doug pokusil vyhrát v soutěži o nejhezčího mladého psa a posléze i nejlepšího psa III. skupiny. Bohužel naše plemeno nepatří mezi výstavně populární, takže rozhodčí vždy přešel Douga bez povšimnutí.
Ke konci dne jsme byli všichni pěkně unavení, špinaví a rádi, že to máme konečně za sebou. Příští rok do Olomouce určitě nepojedeme, to už mi panička slíbila. :)

.