Parsoniada 2005

Parsoniáda je víkendové společenské a sportovní setkání parsonů a jejich páníčků. Letos v Českém Brodě proběhl už druhý ročník a já jsem ráda, že jsme byli u toho. První ročník jsme bohužel propásli, protože Beník si pár dní před odjezdem poranil packu, ale letos vše vyšlo a v sobotu 18.června jsme vyrazili směr Český Brod.

Parsoniáda se už tradičně koná ve výcvikovém kynologickém areálu Dux v Českém Brodě a organizátorem je, také už tradičně, rodina Kvěchova. Je to rozlehlý areál s velice dobrým zázemím, stranou města, kolem samý zajíc (pro velkou radost všech přítomných psů a jejich páníčků).
Je super vidět, že přece jen je u nás víc parsonů, než těch pár jedinců, které obvykle vídávám na výstavách nebo sportovních kynologických akcích. A tak všude, kam se člověk ráno v sobotu rozhlédl, bylo nasněženo bílými „voříšky“. Některé psí pány bylo potřeba trochu usměrnit, ale během soboty se už vědělo, které mužské je třeba držet dál od sebe. Prostě teriéři. :)

Letošní stěžejní disciplínou parsoniády byl prtlon, který měl prověřit jak pejsky tak jejich páníčky. Na trase dlouhé asi 4km na nás čekala řada úkolů, které testovali naši fyzičku, důvtip, šikovnost pejska, ale i vědomosti. Za každý splněný úkol jsme dostali písmena, která po správném seřazení dokončila soutěžní otázku, na kterou jsme ještě museli správně odpovědět.
Prvním úkolem bylo zdolat několik agiliťáckých překážek, tedy úkol pro pejska. Beník potěšil, když všechno zvládnul na jedničku a velice mile překvapil, když prvně v životě proskočil kruhem.
Vzápětí následoval úkol pro psovoda, tedy pro mě. Proskákat v pytli určenou trasu a potom švihadlo. I tohle jsme zvládli bez problémů.

Za splnění dalšího úkolu vděčíme našemu páníčkovi, neb šlo o drobný hlavolam, u kterého jsem, jako vždy, hledala nějakou záludnost, která tam samozřejmě nebyla. A frčeli jsme dál. Přes aplikaci Ezopovy bajky o Vráně a lišce jsme se dostali až k nejzaššímu konci trasy, kde na nás čekal jeden z nejnáročnějších úkolů a to vědomostní test. Některé otázky byly celkem oříšek, ale i to jsme úspěšně zvládli a obrátili se na zpáteční cestu.
Předposledním úkolem byl kroket (hrála jsem ho poprvé v životě), Beník musel aportovat tenisák (to mu šlo výborně) a potom opět hlavolam. Ten jsme ale vzdali, protože byl nad naše síly a my šetřili čas, o který šlo v soutěži především.
V cíly jsme se vrhli na sestavování otázky a čekali nějakou pejsčí tematiku. Ale lišák Hubert je vpravdě liška podšitá a otázka byla sice ze zvířecího světa, ale na hony vzdálená kynologii. Opět jsme se museli vykoupit, abychom získali správné znění otázky. Sice sledujeme dění ve zvířecím světě docela aktivně, brněnskou ZOO navštěvujeme pravidelně, ale jak se jmenuje první narozená gorilka v ČR, to jsme nevěděli a samozřejmě jsme si to tipli špatně. A tak už víme a zajisté si to budeme pamatovat, že to je Moja. :)
Ale i tak jsme měli velice dobrý čas a celkově jsme v disciplíně PRTlonu skončili na krásném druhém místě.

V sobotu jsme ještě absolvovali přednášku o zdravovědě, jak pomoci čtyřnohému kamarádovi v různých situacích, kdy ho něco bolí, jak se správně starat srst, ouška a vůbec o všechny části jeho tělíčka.

Den končil posezením, grilováním a příjemným klábosením před stanem pod hvězdnatou oblohou.
Noc s Beníkem ve stanu byla příjemná jako vždy, protože on je výborný hlídač a v noci často putoval po stanu.

Neděle začala ukázkami a tréninkem flyballu. Protože do Brna tento sport ještě nedorazil, s nadšením jsme pozorovali pejsky, kteří už flyball cvičí. Je to úžasná zábava, kterou musíme přivést i do Brna. Zkoušeli jsme skokovky a nácvik plavecké otočky na shootu. Bennymu se to celé moc zamlouvalo.
Prokázal i určité nadání pro tento sport a získal pohár pro druhého nejnadanějšího začátečníka ve flyballu. Porazil nás bráška Ice. Sestřička Ashley byla druhá nejnadanější fenka, tak se na pomyslných stupíncích ocitl celý přítomný vrh A.

Na programu byly ukázky obrany. My jsme se s Beníkem zúčastnili zatím jen jedné hodiny obran a je super vidět zkušené psy i psovody v akci. Viděli jsme dva vlčáky a potom i Abíska od Kvěchů, se kterým Tamara Kvěchová obrany už nějaký ten pátek trénuje. Hodně mě to zaujalo, je to něco, co by Bennyho mohlo bavit. A nejen jeho.

Rozčepýřené a rozjařené psíky bylo potřeba trochu usměrnit, aby se mohli posléze pěkně předvést ve výstavním kruhu. Rozhodčím jsme byli všichni. Oceňovala se, jako ve všech ostatních soutěžních disciplínách parsoniády, tři nejlepší pejsci, tři nejlepší fenky a tři nejlepší mláďátka. Beník skončil na krásném třetím místě, první cenu získal bráška Ice.

Po flyballu následovala ukázka frisbee a výklad, které lítací talíře jsou pro pejsky vhodnější a které zcela nevhodné.
Posledním příspěvkem byl můj výklad o našem prvním dogtrekkingu, který jsme šlapali týden před parsoniádou. Byla jsem překvapená, kolik lidí tento u nás poměrně nový sport zaujal.

Na Parsoniadě se sešla velice příjemná skupina lidí a psíků. Poznali jsme nové kamarády a posbírali spoustu nových zkušeností a tipů, co se čtyřnohým kamarádem ve volném čase provádět.
Je potřeba pochválit celý organizační tým, který celý víkend pracoval na jedničku. Program, občerstvení, přednášky, krásné ceny, to vše si zaslouží obdiv a poděkování, za dva super strávené dny mezi pejskaři a jejich čtyřnohými kamarády. Teď už jen zbývá těšit se na příští rok, na Parsoniadu 2006.

Foto z Parsoniády najdete v naší galerii.