Práce

Plemeno PRT bylo vyšlechtěné na lov lišek. Úkolem psa však nebylo lišku zabít, ale buďto ji vyhnat z nory ven, nebo přidržet než ho vykopou, aby hon na lišku mohl pokračovat.
Když jsme si Bennyho pořizovali, tak jsem o norování moc neuvažovala, chtěli jsme psíka na sport a na mazlení. Ale jak rostl a já se o plemeni dozvídala víc a víc, řekla jsem, že to zkusíme. Chtěla jsem vidět russella při práci a taky vědět, jestli v Bennym ještě nějaké lovecké a norovací vlohy jsou. Navíc jsem si říkala, že když se u nás noruje bezkontaktně, tak se našemu zlatíčku nic nestane. :)

Z počátku byl největším problémem sehnat v okolí Brna cvičnou noru, kde by si Benny, a konečně i já, před zkouškama zkusil, co to vlastně všechno obnáší. A tak k prvnímu kontkatu s liškou došlo na umělé noře v Podivíně kousek od Břeclavi. Nejdřív jsme nechali Bennyho, ať se s liškou seznámí. Ječel skutečně impozantně.
V druhé fázy bylo důležité seznámit Bennyho s norou. Přece jen se svou výškou je to vzrostlý pes a mně se zdálo, že nemá šanci se do nory vejít. Ale vešel se. Liška zavřená v prvním kotli, Beník za přepážkou a řev jak blázen.
Pustili jsme Bennyho k druhému a potom k poslednímu kotli a nakonec si cestu norou zopakoval ještě jednou.

Protože máme chalupu na Vysočině a bratranec je myslivec, domluvili jsme se, že další nácviky uděláme tam. Bennymu se na nácvicích dařilo. Většinou musel zůstat zavřený v autě kus od nory, protože jak cítil lišku, spustil děsný řev a my jsme nechtěli rušit ostatní a navíc jsme nechtěli riskovat, že se nám Benny na vodítku uškrtí.

A tak nastal den D my se rozjeli na zkoušky do Nových Syrovic. Byl ošklivý podzimní den, zima, drobný déšť. Po slavnostním nástupu a rozlosování, kdy se nám Benny už trochu zklidnil, jsme museli počkat, až na nás přijde řada. Krátili jsme si čas sledováním ostatních psů. Plemena byla různá, ale jediný parson byl Benny.


Konečně na nás přišla řada. Bennyho bez obojku bylo strašně těžké udržet, protože se sápal na zem, aby mohl vletět za liškou do nory. Dostali jsme pokyn a já vypustila Bennyho. Ten vletěl do nory jak střela a hned se ozval řev. To hlásil lišku v prvním kotli. Tak ho nechali křičet předepsaný čas, následoval druhý kotel a opět řev. U třetího kotle jsem Bennyho vytáhla a nesla ho zpět ke vsuku. Benny se vzpínal, kvičel a chtěl zpět do nory, kde byla ve třetím kotli schovaná liška. Tak jsem si v duchu říkala. Je to dobré, chuť do práce máme, hlasitost taky, vytrvalost taky, tak teď jen čas a máme norovačky za sebou. Po signálu jsem Bennyho vypustila a po chvílí slyším hlásit.:" Je tady". Benny norou proběhl za 13 vteřin!!!!!


Byla jsem z toho lehce v šoku, protože při jeho velikosti nechápu, jak to mohl zvládnout tak rychle.
Byla jsem šťastná jak blecha. Benny předvedl krásnou práci a já byla pyšná, že jsme plemeni neudělali ostudu, ale právě naopak, přiblížili jsme parsony myslivecké veřejnosti a to v tom nejlepším světle.
V nejbližší době bych s Bennym ráda vyzkoušela i kontaktní norování, protože je to přece jen něco jiného. Takže se asi brzo vydáme na Slovensko.

datum místo ochota k práci rychlost vytrvalost hlasitost čas
31.10.2004
Nové Syrovice
4
4
4
4
13s