Povídání o agility

Názor paničky
Z mnoha početných zdrojů jsem slyšela, že agility je ohromná zábava, při které se pes krásně a zdravě unaví a to nejen tělíčko, ale i mozeček. Ona je to jistě do určité míry pravda, ale už k tomu oni dotyční zapomněli dodat, že pánečka, který se svým psíkem agility začíná cvičit, podobná kratochvíle úplně odrovná. A to doslova a do písmene.
Agility v podání našeho Beníka vypadalo na našich začátcích asi následovně. Přišli jsme na parkur a Benny se letěl přivítat s kamarády a po té následovalo odchycení na vodítko, aby neasistoval při cvičení ostatních psů. Odchycení na vodítko se samozřejmě neobešlo bez protestů.

Když na nás přišla řada, odepla jsem Beníka z vodítka a následoval zběsilý trisk po obvodu celého cvičáku. To byl nadšený, že už konečně není uvázaný. Nácvik překážek probíhal stylem, že jeden asistent Beníka pro jistotu držel před první překážkou, já stála u první překážky a za další ho někdo lákal na balónek. Na povel Benny vyběhl, oběhl všechny překážky a nadšeně se vrhl na balónek. Načež následoval oslavný tanec na počest ulovení balónku, odebrání balónku (s hlasitými protesty) a opakování celé procedury. Po asi čtvrtém opakování Beníkovi došlo, že by mohl skočit alespoň jednu překážku a následovali nadšené výkřiky všech zúčastněných. A chuděrka panička (samozřejmě já) mezitím běhala, aby ulovila psíka, odebrala balónek, přilákala psíka, …………..

Po první hodině jsem domů odcházela úplně zničená, ale s odhodláním, že se něco musíme naučit. Benny není hloupý pes, je přehnaně chytrý, nevidí důvod, proč by měl lítat po překážkách, když může najít pohodlnější cestu okolo nebo pod překážkou. Musím vymýšlet neustále nové fígly, jak ho zaujmout a už se nám začíná dařit. Když Benny poprvé skočil tři překážky a proběhl tunel, to bylo oslav. Co z toho, že borderka tohle uměla po první hodině. Nám to trvalo sedm hodin, ale stálo to za to.

Dnes patříme mezi pokročilé, ale agility nevěnujeme tolik času a úsilí, aby to k něčemu vypadalo. Zvládáme lehčí kombinace, když je dobrá kostalace hvězd i těžší kombinace, známe už všechny překážky, ikdyž ne všechny nám jdou. Ale důležité je, že Beníčka to baví. Na každý trénink mě táhne, domů se mu nechce. A to je nejdůležitější.

Názor Beníka

Agility je naprosto fantastická zábava. Spousta překážek, které vám staví do cesty, panička, která se vám hodinu věnuje a má kapsu plnou dobrých mlsečků a spousta kamošů kolem dokola. Co víc si může pes přát.
Já z počátku moc nechápal, co po mně vlastně chtějí. Cvičící pejsky lákají na pamlsky a oni za dobrotou lezou třeba i tunelem, to fakt nechápu. Když vidím piškot, jdu rovnou. Když vidím balónek, jdu ještě příměji. Ale tady jsem narazil. Pokud jsem nepřeskočil překážku nebo neproběhl tunelem (tím ale běhám moc rád) nic nebylo. Balonek mi nedali a piškot jakbysmet. Tak jsem začal zkoušet běhat po překážkách jako ostatní, pokud možno co nejrychleji, abych co nejdřív dostal odměnu. Ale tady jsem teprve narazil. To byste nevěřili, jak mám pomalou paničku. Čeká na mě u druhé překážky, já ji doženu u třetí a než doběhne k ústí tunelu, já už jsem z něj venku. Tuším, že panička musí taky hodně trénovat.